Pod pojem digitalizace ve stavebnictví lze zahrnout široké spektrum činností. Jako úplně první milníky v digitalizaci lze vnímat používání počítačů namísto papíru. Ať už jde o prostou komunikaci, projektování, rozpočtování, fakturace atd. V první fázi se jedná pouze o částečnou digitalizaci, kdy obsah i způsob práce zůstává u většiny oborů prakticky nezměněn. V současnosti jsme naopak na začátku revolučních změn. Měníme samotnou podstatu práce zúčastněných oborů, proto se jedná o změnu revoluční.

VYŠŠÍ NÁROKY, ALE I VĚTŠÍ ÚSPORY Efektivní využívání 3D modelu sice přináší vyšší nároky a náklady na projektanty, ale při správném použití ve výsledku vede k významným úsporám. Jako příklad lze uvést detekci kolizí už ve fázi přípravy.

Jako nejviditelnější změna se objevuje neustále skloňovaná zkratka BIM (Building Information Modeling). Jak již název napovídá, jedná se o informační modelování stavby. Ale co si pod ním představit? Prakticky jde o 3D model dané stavby, který je však doplněn o tzv. negrafické informace. Díky tomu může model obsahovat takové množství dat, která budou využívána po celou dobu životnosti projektu. Model může obsahovat např. informaci o použitých materiálech a na tomto základě bude následně vygenerován položkový rozpočet stavby. Pro tyto účely lze efektivně využít např. aplikaci AspeEsticon, který umožňuje mimo jiné i tvorbu rozpočtu z 3D modelu na základě použitého datového standardu.

VČASNÁ DETEKCE KOLIZÍ UŠETŘÍ NÁKLADY
Efektivní využívání 3D modelu sice přináší vyšší nároky a náklady na projektanty, ale při správném použití ve výsledku povede k významným úsporám. Jako příklad lze uvést detekci kolizí už ve fázi přípravy. Díky včasnému odhalení budoucího problému už v přípravě je ušetřeno velké množství časových i finančních prostředků, na rozdíl od nedávné minulosti, kdy se na fatální chybu mohlo přijít až při samotné realizaci. Samotné přípravy a realizace projektu se neúčastní pouze zástupci investora a zhotovitele, ale i velké množství třetích stran. Na velkých projektech může jít o stovky účastníků, jejichž práci a výstupy je třeba efektivně zorganizovat. K tomu slouží nástroje tzv. společného datového prostředí CDE (Common Data Environment), které se využívají nejenom k ukládání všech dat a dokumentů, ale hlavně umožňují spouštět schvalovací procesy, které zajistí transparentní prostředí pro všechny zúčastněné.

VŠECHNY STRANY VIDÍ JEDINÁ DATA
Nástroj AspeHub, který kromě výše uvedených základních vlastností umožňuje i přímé propojení s dalšími softwary. Jako první se nabízí propojení s AspeEsticon, která umožní využívat datové prostředí i ve fázi realizace. Sdílené prostředí je tak možné využít i pro import datových formátů, kdy všechny strany vidí jediná platná data. Tím odpadnou komplikace při aktualizaci projektu, které mohou nastat na obou stranách. Dalším logickým důvodem k propojení na CDE je elektronický stavební deník, který je dle zákona č. 403/2020 Sb. povinný u veřejných zakázek v nadlimitním režimu. Tím bude mít investor i zhotovitel neustálý přehled o stavbě a v případě mimořádné situace může začít okamžitě s řešením, ať se nachází kdekoliv. Mezi základní vlastnosti AspeHub patří přístup pomocí mobilních zařízení.

Budoucnost digitalizace ve stavebnictví bude spočívat hlavně v kompletním odstranění „papírové formy“, tj. veškerá data, schvalovací procesy, podpisy atd. budou prováděna pouze pomocí digitálních nástrojů. S tím souvisí samozřejmě i odpovídající změny v legislativě (např. digitální razítko). Rychlost těchto změn mohou ovlivnit sami uživatelé těchto technologií. Pokud budou investoři i zhotovitelé využívat řešení, kde je digitalizace měřitelným přínosem a nejen líbivou vábničkou, tak vyvinou nepřímý tlak urychlení změny.

Text: Jan Hlawatschke,
IBR Consulting, s.r.o.